Tajemn?j?í a duchovn?j?í místo v na první pohled fádní a rovinaté krajin? v okolí
Brna nenajdete, a snad ani na celé ji?ní Morav?. Rychlostní komunikace Brno – Poho?elice nás vynese z hem?ení a mumraje moravského velkom?sta do rozlehlé a poklidné Svratecké ní?iny. Nejd?íve upoutá ?elní pohled na v dáli se vypínající modré siluety „jihomoravských Tater“ Pálavy, a nalevo se náhle vyloupne ona fascinující ?irá krajina, ve které ?ijí lidé tak dávno, ?e se z té d?jinné hloubky rozto?í hlava.
Tu úrodnou svrateckou kotlinu, od nepam?ti obydlenou, od v?k? napájenou
vodou ?eky Svratky a mnoha jejich ramen a p?ítok?, tu ?ivotadárnou plá?,
zalitou h?ejivým sluncem, ohrani?uje na severozápad? zvedající se Rajhradská
pahorkatina, na východ? ®dánický les a na jihu nep?ehlédnutelná a dominantní
homole kopce Výhonu. Krajka vzdálených Bílých Karpat na horizontu spojuje za
dobré viditelnosti sv?t pozemský s nebem.
Jako na dlani se rozbaluje krajina p?ipomínající bájný Eden, nádherná zahrada,
osázená háji, oborami a lesíky, pestrobarevnými poli, sady a vinohrady. ?eka
Svratka svým pomalým tokem, ozdobená oblými p?ív?sky st?íbrných ramen, m??í
nekone?ný a nevratný ?as. Nese v sob? vzkazy generací, které se u ní po p?t
tisíc let rodily a umíraly, které její vodou napájely dobytek, zavla?ovaly svá pole,
?i namá?ely hlínu, kterou hn?tly pro keramiku.
Dávní Slované si ani v nejlep?ím snu nep?edstavovali svou budoucí zem v
takové podob?, kdy? se ve druhém století po Kristu pohnuli západním sm?rem
ze své mnohem drsn?j?í pravlasti. Ve století pátém poprvé vkro?ili sem, a zde
také z?stali. Postupn? si budovali svá sídla a vytvo?ili silný státní útvar, jeho?
st?ed se rozkládal práv? na tomto území – Velkomoravskou ?í?i. Proti nájezd?m nep?átel si stav?li mohutná opevn?ná hradi?t?. Jedno z dvanácti
nejvýznamn?j?ích vyrostlo i v této krajin?. Dob?e schované v lu?ních lesích a
ba?inách bylo p?ístupné bez újmy jen místním a znalým. To hradi?t? si nazvali,
jak jinak, ne? rajský hrad – Rajhrad. V jeho okolí vznikaly osady, jejich? jména neznáme, ale které byly s hradi?t?m bezpochyby v ?ilém hospodá?ském a
spole?enském kontaktu. V tom zlatém v?ku krá?eli onou rajskou krajinou slavní
solu??tí brat?i Cyril a Metod?j se slovem a písmem, která dodnes povzná?ejí.
Kruté d?jinné zvraty smetly moravskou ?í?i do minulosti. Av?ak na jejich
troskách za?ala zem? op?t vzkvétat. ?eský kní?e B?etislav I., který od?al
Moravu Polák?m i Uhr?m, daroval v polovin? 11. století starý opu?t?ný
zem?panský hrad b?evnovským benediktin?m. K tomu p?idal i okolní prastaré
vesnice, mimo jiné Rajhrad, Rajhradice, Opatovice a Popovice, pozd?ji p?ibyly
také Holasice. Rajský hrad zanikl, ale na jeho troskách byl postaven
benediktinský klá?ter, který p?evzal jeho jméno i roli. Klá?ter se stal
st?edobodem té nádherné krajiny, kterou zd?dil po Velkomoravanech, a po celá
staletí je její perlou, duchovní i architektonickou, a? do sou?asnosti.